Odpady

ODPADY

Odpady, odpadky a všemožné smetí a nakládání s nimi-podíváme se na ně z různých stran.

images-33

Odpadky ohrožují život v přírodě a všechny živočichy. Mohou způsobit choroby, zranění nebo i smrt. Například obyčejný silonový rybářský vlasec se může zaplést kolem nohou a zobáků vodních ptáků. Někteří z těchto ptáků musí krátkou vzdálenost běžet, aby se vznesli. S rybářským vlascem to jde však těžko. Nemluvě o plavání! Ptákům s dlouhým zobákem se často vlasec omotá kolem zobáku, ptáci potom nemohou zobák otevřít a zahynou hlady. A ještě je tu vlasec zamotaný mezi křídly vedoucí k zoufalému boji o vyproštění křídel. To vše končí vyčerpáním zápasníka a jeho smrtí.

Někdy se ryby nebo ptáci navlečou do smyčky z držadla plastové tašky. Zvíře roste dál, ale smyčka zůstává stažena. Výsledkem je pomalá smrt. Malá zvířátka (veverky, hlodavci) často strkají hlavičky do plastových obalů, aby se dostali ke zbytkům jídla a často tam uvíznou a umřou. Plastové odpadky jsou v přírodě velice nebezpečné.

Dalším problémem jsou polootevřené konzervy. Zvířata si o ně mohou rozříznout jazyk. Menší zvířata strčí někdy dovnitř konzervy hlavu a už ji nevytáhnou. Čeká je smrt hladem. Hlodavci prolezou do otevřených lahví a uvnitř zůstanou chyceni jako v pasti, protože nejsou schopni zapřít se na hladkém skle, aby se protáhli ven skrze malý otvor.

Volně žijící zvířata, včetně ryb, mohou spolknout lesklé uzávěry lahví, to jim způsobí zranění nebo i smrt. Obaly a oharky od cigaret, celofánové pytlíky, kousky polystyrénu a plastové nádobky, pokud je zvířata sežerou, mohou způsobit vnitřní problémy.

Střepy skla z lahví a jiných skleněných předmětů mohou poranit člověka, domácí i volně žijící zvířata.

I ohryzky ovoce a jiné zbytky jídla vyhozené z jedoucího auta nebo vlaku mohou být nebezpečné. Zvířata ucítí vůni potravy a čeká je smrt pod koly.

Možná se vám to zdá legrační a nemožné, vždyť jste ještě nic takového neviděli. Pták s vlascem v křídlech? Hraboš v PET lahvi? Bohužel je to pravda, nezvratitelný fakt a podívání to není příjemné.

Co z toho vyplývá? Každý kousek smetí a odpadků ohrožuje, protože může způsobit zranění, bolest nebo dokonce smrt živočichům v našem okolí! A co můžeš udělat ty, aby se to nedělo? Není to tak těžké.

  • odhazovat odpadky do popelnic a ne na zem,
  • občas se překonat, shýbnout se a odpadky, které najdeš na zemi dát do popelnice,
  • někteří z vás určitě chodí s rodiči nebo sami rybařit – nikdy neodhazujte kousky vlasce do vody ani je nenechávejte pohozené na břehu,
  • kupujte si jídlo a věci v obalech, které se dají znovu použít nebo recyklovat,
  • třiďte odpadky a obaly a odhazujte je do speciálních kontejnerů,
  • půjdeš-li někam na výlet do přírody, vezmi s sebou pytel na odpadky – na ty, které budeš chtít vyhodit i na ty, které po cestě najdeš.

Nápad pro oddíly: Pro začátek na jednu určenou oddílovou výpravu vezměte igelitové pytle a po cestě sbírejte všechny odpadky na které narazíte. Schválně kolik pytlů naplníte! Časem by se tento sběr odpadků mohl stát dobrým zvykem na všech výpravách, nemyslíte?

Možností co dělat ve prospěch naší přírody, pokud jde o odpady a odpadky, je strašně moc. Zkuste se zaměřit na jediný z nich a buďte důslední. Nejtěžší je začít a pak přesvědčit někoho z okolí, aby se k vám přidal. Až vás bude víc, tak to najednou půjde samo. Posuďte sami:

Zhruba třicet let vědci pozorují japonskou opici Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V roce 1952 Imo, osmnáctiměsíční opice ženského pohlaví, která žila na japonském ostrově Koshima, objevila, že brambory se dají umýt v potoce (opice rády jedí brambory, ale nesnáší je, když jsou pokryty hlínou). Naučila to svou matku. Její společnice, které si s ní hrály, se rovněž naučily tomuto kousku a předaly ho svým matkám. V letech 1952 až 1958 se všechny mladé opice naučily mýt zablácené brambory. Naučily to také některé dospělé jedince, ty které následovaly své děti. Ostatní opice se dál trápily se špinavými bramborami. A pak se stalo něco překvapujícího. Na podzim 1958 jenom malá skupinka opic z Koshimy myla své brambory. Nevíme přesně kolik jich bylo, dejme tomu, že 99. Další opice, která se to naučila, byla stá. A toho dne se stal „zázrak“. Do večera každá opice stáda myla brambory před jídlem. Stá opice způsobila zlom, uvedla do pohybu spoustu energie, která zasáhla celé stádo. Ale největším překvapením pro pozorovatele byla skutečnost, že se zvyk umývat brambory okamžitě přenesl na jiné ostrovy i na pevninu. Nová vědomost, po získání určité síly, se šířila přímo z vědomí do vědomí. Fenomén sté opice říká: když pracuje určité množství lidí, týká se to jen jich samotných, existuje však bod, ve kterém stačí, když se přidá jedna osoba a změní se hierarchie hodnot všech. Tvá zkušenost, tvé vědomosti mohou přispět ke zdaru mnoha věcí. I ty můžeš být stou opicí…

Když doma vyhazujeme odpadky do koše, dostanou se o něco později do popelnice před domem. Pak přijedou popeláři a odpadky už neuvidíme. Víte, co se s těmito odpadky stane? Myslíte si, že někam zmizí? Tak to v žádném případě. Většina odpadků skončí na skládkách. Tam je popelářský vůz vyklopí, další stroj je nahrne k ostatním. Pak přijede jiný, který je napůl rozdrtí a stlačí a když má nová vrstva potřebnou tloušťku, jsou někdy zahrnuty hlínou a celý koloběh začíná nanovo. Mezi tím vším odpadem pobíhají lidé, kteří podle rostoucích vrstev prodlužují kovové roury vedoucí až odspodu skládky – těmi je odváděn plyn vznikající ve spodních vrstvách, který se alespoň energeticky využívá.

Těžko vyřešíme problémy s ukládáním odpadků. Ale můžeme udělat jinou důležitou a podstatnou věc. Můžeme zmenšit množství odpadu. A to hned dvěma způsoby. Můžeme předejít jeho vzniku tím, že nebudeme kupovat věci, které se nedají použít znovu (např. věci v plastových obalech) nebo můžeme odpad recyklovat. To znamená používat některý materiál znovu a nevyhazovat ho (např. plastové pytlíky ve kterých si nosíte domů pečivo, ovoce nebo zeleninu a běžně berete pořád nové, protože ty staré automaticky vyhazujete) a nebo umožnit jeho nové zpracování a použití tím, že ho budeme třídit.Modrých, zelených a žlutých kontejnerů na tříděný odpad jste si určitě všimli už dávno. Podle informací pražského odboru infrastruktury je v současné době pro všechny Pražany k dispozici více než 11.000 těchto sběrných nádob a jedno sběrné místo připadá v průměru na 400 obyvatel města. Následující tabulka přehledně uvádí co můžete nebo naopak nesmíte do jednotlivých kontejnerů odhazovat.

195665_750_350

druh odpadu barva kontejneru do kontejneru patří do kontejneru nepatří
papír a lepenka modrý kontejner novinový papírčasopisy a letákyrozložená lepenka (karton) tetrapack (vrstvené obaly na mléko a pod)znečištěné papíry
sklo zelený kontejner prázdné skleněné lahve (čiré i barevné)tabulové sklo znečištěné a plné lahve,zrcadla, porcelán, zářivkové sklo,drátěné sklo, keramika
plasty žlutý kontejner stlačené plastové lahve bez uzávěrů,čisté kelímky od jogurtů,plastové fólie guma, pneumatiky, pěnový polystyrén, PVC, linoleum
  • Do kontejneru se vejde až o 2/3 více plastových lahví, pokud je před vhozením stlačíme (např. sešlápnutím). Před stlačením je nutné odstranit uzávěr, protože z uzavřené lahve nemůže uniknout vzduch a mohlo by dojít ke zranění. Je také vhodné z PET lahví odstranit papírovou etiketu.
  • Podobně je tomu u krabic z lepenky. Nerozložené krabice se do kontejneru buď vůbec nedostanou, nebo ucpou vhazovací otvor.
  • Do kontejnerů nepatří odpady znečištěné a obaly obsahující zbytky náplně a odpady objemné.

Pokud jde o ostatní druhy odpadu, který lze třídit, tak se mi podařilo zjistit toto:

  • objemné odpady (starý nábytek, matrace, kovový odpad, podlahové krytiny, zdravotní keramika apod.) je možné dát do velkoobjemových kontejnerů, které jsou pravidelně přistavovány na různých místech našich sídlišť – datumy a místa najdete ve Stopu
  • dřevo můžete odvézt do sběrného dvora
  • autobaterie přijímají sběrné suroviny
  • ojeté pneumatiky také nemusí hyzdit přírodu – za malý poplatek (20-50,-Kč) je odeberou téměř v každém pneuservisu
  • když někde najdete autovrak nezoufejte, Kovošrot Praha zajišťuje jejich odvoz zdarma (tel.č.: 71085111)
  • nebezpečný odpad (baterie, oleje, barvy, ředidla, zářivky, výbojky, kyseliny, louhy, chemikálie, lepidla a další) můžete odevzdat ke zneškodnění např. ve sběrných surovinách
  • nespotřebované léky nebo léky s prošlou dobou použití je nejlepší vrátit do lékárny označené zeleným bodem, kde se o ně umějí správně postarat nebo je vrátit lékaři
  • staré ledničky nebo pračky se lze nejlépe zbavit tak, že si novou koupíte u firmy, která vám tu starou zadarmo odveze; dnes už je to úplně běžné, nebo se můžete obrátit na výše zmíněný IPODEC ČM, případně na Pražské služby (tel.č.: 24311249)
  • tonerové kazety do laserových tiskáren odebere firma Ecotoner, v. o. s. Muchova 9, P6 (tel.č.: 2432385)
  • starší nepoužívané a nepotřebné oblečení (ale přitom použitelné) můžete odevzdat v Hostinského ulici – bude použito k humanitárním účelům

Byla by škoda (a bylo by to i nebezpečné), kdyby tyto odpady skončily v přírodě, kolem silnic nebo na černých skládkách. Nebuďte lhostejní k tomu, co se odpady děje. Dejte dospělým ve vašem okolí najevo, že vám není jedno v jakém stavu bude naše zem a celá planeta až vy budete starší. Když se nenaučíme odpad třídit a recyklovat, tak se v něm jednoho dne utopíme.

k čemu je ještě také dobré třídit a recyklovat odpad? Předně se tak mohou nahrazovat tzv. primární přírodní zdroje surovin. To znamená, že když roztřídíme odpad a umožníme ho recyklovat, tak o to méně bude nutné těžit suroviny pro výrobu v přírodě. Nebude nutné vytěžit tolik ropy, dřeva, sklářského písku, kaolinu, uhlí a dalších surovin, které se k výrobě plastů, papíru, skla nebo kovů používají a tím se podaří zachovat naší přírodu a celou planetu o něco zdravější a zelenější. Není už tohle dostatečně pádný důvod k tomu, abychom neprodukovali tolik odpadků a odpadu a abychom odpady třídili a recyklovali? Pro mne tedy, určitě! Nechci jezdit na výpravy do rozvrtaných lomů a na skládky!

Pokud vám to nestačí, tak uvedu ještě jeden důvod. Tříděním a recyklováním odpadů se sníží množství směsného odpadu. Tím se sníží množství odpadu, pro který je nutné zajišťovat svoz, ukládání a zneškodnění. Za svoz tříděného odpadu nemusíme platit ani korunu – celý ho pro nás hradí město ze svých peněz. Ale za svoz směsného odpadu platíme. Kdyby ho nebylo tolik, nemusely by se popelnice vyvážet tak často nebo by jich mohlo být méně a mohli bychom tak ušetřit.

 

V roce 2000 se podařilo systém nakládání s komunálním odpadem oproti předcházejícím rokům zefektivnit. Veškerý vytříděný odpad je možné upravovat či zpracovávat v zařízeních, která vznikla na území hl. m. Prahy. V únoru byla zprovozněna dotřiďovací linka na směsné plasty v Čakovicích (WECOM, a.s.). Tato kapacita byla v průběhu třetího čtvrtletí doplněna o další linku na dotřiďování směsných plastů v Běchovicích (Stabilplastik, s.r.o.). Obě linky jsou schopny zpracovat veškerý plastový odpad z tříděného sběru. WECOM, a.s. plasty dotřiďuje, část přetavuje na fólie a část prodává dalším zpracovatelům. Stabilplastik, s.r.o. plasty dotřiďuje, pere, mele na malé vločky, dvě barvy prodává dalším zpracovatelům a zbytek používá ve zkušební provozu na výrobu plastových palet.

V textu mě mírně znepokojila formulace „linky jsou schopny zpracovat veškerý plastový odpad“, a proto jsem se zeptal, kolik plastu se podaří zpracovat ve skutečnosti. Toto jsme se zeptali přímo zpracovatelů. A toto se od nich dozvěděli:

Směsný plast, svezený v rámci komplexního sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu v hl. m. Praze má dle odhadu zpracovatelů cca 10-12% nečistot – příměsí. Jde buď o jiný druh odpadu než plasty (lidé nerespektují nápis plasty a odhodí do nádoby např. netříděný odpad) nebo o tzv. tvrdé plasty, které tito zpracovatelé nevyužívají. Po dotřídění jsou všechny plasty zpracovávány.

 

A teď zase trocha praxe:

Máte představu o tom, kolik odpadů doma vyprodukujete třeba za měsíc? Zkuste to zjistit. Pytel s odpadky můžete před vynesením do popelnice zvážit (např. tak, že si i s odpadky stoupnete na váhu a pak odečtete svojí hmotnost), druhá možnost je podívat se jaký je objem vašeho odpadkového koše nebo pytlů na odpadky a spočítat kolikrát jste za měsíc koš vynášeli.

Asi se nezmýlím, když budu tvrdit, že kupujete pití v PET lahvích. Spočítejte kolik PET lahví za měsíc spotřebujete. Kolik z nich právě u vás doma skončí v kontejnerech se směsným odpadem a kolik ve žlutých kontejnerech na plasty? (Doufám,že teď už všechny půjdou do žlutých kontejnerů!)

A co třeba vybité baterie, tetrapackové obaly (krabice od mléka, smetany, ovocných džusů apod.), hliník, papír, kov? To všechno jsou věci, které lze třídit a vyhazovat do speciálních kontejnerů nebo vozit do sběrných surovin. Jak to s nimi vypadá u vás doma? Zkuste získat ke spolupráci i sourozence a rodiče.

 Zdroj: www.praha13.cz
clavis.vrana.cz, kráceno,upraveno